21.díl-Les Smrti a kvalifikace
Všichni vběhli do lesa, jen Ika a Kazemai a sourozenci ze Suny se tam vydali líným krokem. Kazemai mírně nasupená na to, že musí dělat chuuninské zkoušky už nejmíň po páté a vždy je udělá, nadávala Ika-chan za to, že musí někoho zmlátit kvůli svitku nebe.
„Nebrblej pořád!“ zařvala na ni Ika, protože už ji to velmi otravovalo.
„Neřvi nebo…“ pozdě, 3 ninjové z Konohy.
„Když nám dáte svitek, tak přežijete!“ Do toho přiběhli ninjové ze Zvučné vesnice.
„Ne! To vy přežijete.“ Hnědovlasá dívka se schovala za své kamarády, ale v tom před ninji z Konohy si stouply Kazemai a Ika. Ika už měla v očích připravený sharingan a Kazemai tam stála jen tak.
„Vy dvě budete chránit ty naivky.“ Řekla dívka, ostrým a neústupným hlasem.
„Jo, a pokud se ti to nelíbí tak běž do prdele.“ Řekla Kazemai ještě ostřejším hlasem než dívka ze zvučné.
Dívka sebou cukla, když z jejího hlasu uslyšela čirou zlobu.
„Co je!?“ zeptal se dívky její druh, ale dívka mlčela a upínala své zelené oči na dívku, které měla na sobě černý korzet.
„Sharingan?!“ všiml si, třetí člen týmu ze zvučné.
Ani se nenadál a vletěl do stromu, Ika se obratně otočila a uhodila dívku, která se skácela k zemi.
„Kazemai, ty umíš pěkně děsit lidi!“ řekla Ika, když pochopila, že to, co oslabilo dívku, byla ona.
Zbylý kluk se díval nenávistně na Kazemai, ta se však jen usmála.
„To jak se na mě díváš je nenávist? To je jen hloupá zlost, ukážu ti co je nenávist!“ Kazemai byla v mžiku u něj a dívala se mu do očí. Kluk ztrácel pevnou půdu pod nohama, když zjistil, že má v očích vepsanou nenávist, bolest, vraždu a tu ukrutnou touhu po krvi. Začal se třást a nevěděl, co dělat, díval se jí do očí. Nemohl se pohnout. Kluk, s kterým bojovala Ika, na něj pořvával, aby začal bojovat, ale on se ani nepohnul.
„Do hajzlu!“ zaklel a dál bojoval s Ikou.
„Zabila bych tě, stačilo by mi minuta a byl bys mrtvý, ale neudělám to. Připadáš mi zajímavý a to se stává málokdy. Takže mi dej svitky, které máte a můžete odejít.“ Zašeptala mu do ucha a chlapec přikývl, vytáhl dva svitky a dal jí je.
„Co to vyvádíš?!“ zařval na něj jeho společník, ale jen co mu pod krk někdo přiložil kunaj, zmlkl. Ostří se dotklo jeho teplé kůže, které byla napjatá. Jediný pohyb a byl by po smrti.
„Běžte!“ křikla na ně Kazemai a oni poslechli, vzali dívku a utekli pryč.
„Dva. Už máme tři.“ Usmála se Ika, když viděla, že Kaze drží dva svitky.
Ninjové z Konohy jen stáli, jak přibití. Nebyli schopni pohybu, to co viděli, jim plně stačilo na to, aby odtud vypadli pryč. Kazemai se otočila a byla zpátky před nimi, dívka, která se schovávala, se jí lekla. Upadla na zem a vystrašeně na ni koukala. Už vytahovala svitek, ale v tom jí Kazemai podala svitek země.
„Jak se jmenuješ?!“ zeptala se Kazemai velmi mile a přátelsky.
„K-Kage-ame.“ Vykoktala ze sebe.
„Dobře. Kageame teď ti řeknu jednu věc, mě…“ nestačila nic jiného říct, dívka byla tak vyděšené, že se v ní probudilo její kekkei genkai. Objevila se jí chakrová křídla a vzlétla do vzduchu, její společníci byli také v mžiku pryč. Ika se začala smát na celé kolo.
„Kazemai, kdybych tě neznala tak bych se tě taky bála. Ještě štěstí, že jsem tě pořádně neznala ještě před tím, než tvá matka vymyslela ty pravidla. Asi bys je zabila, co?!“
„Ano, zabila bych je Ika-neechan. Všechny do jednoho bez náznaku lítosti.“ Řekla velmi chladně a vešla hlouběji do lesa. Ika ji chvíli pozorovala, velmi zkoumavým pohledem, protože ji ta slova velmi vystrašila. Naskočila ji dokonce i husí kůže z těch slov. Obě dvě přeskakovaly ze stromu na strom ani se neohlížely za sebe, bylo jim jedno, jestli tam někdo je. Měly to, co potřebovaly, svitek země i nebe. Po cestě dokonce našli jeden u řeky, nebyl mokrý ani to nebyla past. Svitek země se tam jen válel. Tak ho vzaly sebou a pokračovaly dál.
Kazemai se zastavila a podívala se kolem sebe. Její zrak směřoval na zem, písek. V mžiku odhodila Iku, ta dopadla o kus dál. Pravá noha Kazemai byla obmotaná pískem a smiřoval výš.
„Sabaku Kyuu (Pouštní rakev)“ Kazemai se usmála na Iku, stříkanec krve se rozprskl na zem. Kazemai dopadla na zem obličejem, neměla nohu, aby se mohla postavit. Gaara se podíval na Iku a písek se řítil na ni.
„Ryūketsu no hekimen (krvavá stěna)“ Kazemai útok vykryla, Temari, která pozorovala boj, zatajila dech.
Tahle technika byla viděna naposled, když… ne to není možné… Ona je vážně z klanu Chi?! Ona je 5.Kazekage, proletělo myslí Temari. Kazemai otevřela oči a dívala se, jak se písek stahuje zpátky do Gaarovy nádoby. Ika vytáhla svitek země a hodila ho po něm. Gaara ho chytl, natáhl ruku, ale pak ji vrátil zpět.
„Uvidíme se později. Možná.“ Usmál se a v klidu odešel ani nevěděl proč s takovým klidem, ale jeho démon to věděl dobře.
„K-Kaze-mai!“ vykoktala se Ika, když uviděla, že tam leží v kaluži krve a bez nohy, rozběhla se za ní. Měla ji rozdrcenou od půlky stehna a u kolena jí chyběla. Ika jí pomohla vstát.
„U Jashina tvoje noha!“
„Klid, teď mě poslouchej. Dáš mi obvaz a půjdeme do budovy jasné.“
„Ale, Kazemai…“ chtěla něco namítnout Ika.
„Obvaz!“ Ika jí podala obvaz a Kazemai si nohu velice pečlivě obvázala, vyšvihla se na nohu a Ika ji podepřela. Bez „úhony“ se dostaly až k místu určení. Rozbalily svitky a před nimi stála Konan, která v mžiku ztuhla.
Hokage předstoupil před studenty.
„Chtěl, bych vám všem pogratulovat, že jste se úspěšně dostali do další části chuuninské zkoušky a…“
Do místnosti vstoupí dvě dívky, jedna belhá o berli a druhá ji podepírá. Před Hokageho předstoupí dívka o berli a ukloní se mu a podá mu ruku v ten moment se mu v mysli ozve:
„Gomene, Hiruzen-san.“
„K-Kaze-mai!“ vykřikl, když si uvědomil, že je to ona.
„Ohayou, Hiruzen-san. Dlouho jsme se neviděli naposledy… Ani sama nevím, ale myslím, že to bylo, když vás pasovali na 3.Hokageho.“ usmála se na něj.
„Ty už si zase tady?! Už zase děláš chuuninské zkoušky?! Dali ti aspoň jiný test?!“
„No nedali, zklamali jste mě. Ano, dělám, baví mě to, zabíjím tím čas, však vy víte.“
„Můžeš pokračovat?“ optal se Kazemai, při pohledu na její nohu.
„Jistě, dělám je už po nejmíň po páté a vždy jsem je udělala. “
Hokage ji pustil ruku a ukázal, že se může posadit.
„Jak jsem řekl už před tím, gratuluji a hodně štěstí. Štěstí budete potřebovat hlavně, když budete bojovat s Kazemai. “ Kazemai se lišácky usmála, ale v davu se objevil několik tváří, které si mysleli, že si z nich utahuje.
Kazemai se postavila a stáhla obvaz, Ika se pousmála, z rány se vytvořily kosti nohy, následně se obalily masem a kůží. Došlápla na nohu.
„Teď může začít druhá část chuuninských zkoušek.“ V ten moment všichni ztuhli.
Baki se podíval na obě dívky, tohle nemůže být Ona… Ale je! Říkal si v duchu a nemohl uvěřit, že je to ona a její řečená sestra.
„To je pravda, ale toto je jen kvalifikace k opravdové druhé části, je vás mnoho a tak musíme snížit počty. Takže budou tu souboje jeden na jednoho.“ Dodal, všichni vypadali velmi zmateně, ale pochopili to a tak se na nic nevyptávali.
Všichni se postavili na římsy se zábradlím, otevřela se zeď a objevila se tam obrazovka. Začala se losovat jména, až se na obrazovce zobrazily jména Uchiha Ika a Ame. V ten moment se po místnosti rozlehl hluk, všichni se bavili o tom, kdo to vlastně je Uchiha Ika a jak přežila vyvraždění klanu Uchiha. Dolů sešel chlapec v bílém triku a kraťasech, měl fialové oči a lehce zrzavé vlasy, dolů k němu došla dívka černé vlasy, oči a na tváři měla úsměv.
„Já tě znám! Ty a tvá kámoška jste mě a mému týmu daly svitek!“
„Jo, ale teď stojím proti tobě.“ Ale úsměv jí nezmizel, Sasuke nemohl uvěřit svým očím, že teď tam dole je někdo, kdo je z klanu Uchiha.
Jak to přežila, kde se ukryla? Honilo se mu hlavou, měl otevřenou pusu do kořán a zíral na dívku, ta si jeho pohled na ní dobře uvědomovala a tak se na něj podívala.
„No tak myslím, že můžete začít. Teď!“ zavelel ROZHODČÍ.
Oba dva na sebe hleděli a ani jeden neměl nutkavost zaútočit první.
„Tak co bude?“ řekla Ika unuděně asi po minutě.
„To se mě tak bojíš, že nejsi schopen zaútočit?“
„Ne, ale dámy mají přednost.“ Řekl pobaveným hlasem.
„Nápodobně, tak prosím slečno máte přednost.“ Řekla posměšným tónem. Ame na ni zaútočil pěstí a ona se mu vyhnula.
„Nic víc neumíte slečinko!“ Ika se uchechtla.
Ika se zapřela o pravou nohu a levou ho kopla do břicha. Kousek od ní ustoupil a chytl se za břicho.
„To teda málo sneseš!“ začala se smát Ika, on se však usmál.
„vodní technika“ Ika se jen tak, tak vyhnula obří vlně. Kurva! Nadala si v duchu, On má vodní techniky, voda a oheň to není dobré!. Její rty se semkly do rovné linky. Kazemai se na ni podívala a usmála se.
„Ona proti jeho vodních technikách nemá, jakožto uživatel ohně šanci.“ Řekl jeho společník, když uviděl úsměv na tváři její společnice.
„A co vítr?!“ Otázala se a pohlédla na něj, zarazil se.
„Ika je možná z Uchiha-klanu, ale ona nemá jen oheň má i vítr a není to okopírované, ale zděděné.
Ona je prostě docela zvláštní.“ Všichni senseiové na ni pohlédli, mluvila jako dospělý člověk.
Ika se na něj podívala, když už po čtvrté použil stejnou techniku, ale ona ji odrazila jeho techniku větrem.
„Vítr!“ vykřikl udiveně.
Ika doskočila na zem a zvedla hlavu a v očích měla sharingan. Rozběhla se na něj, pěstí ho uhodila do obličeje, stihla ho znovu kopnout, ale tentokrát to neustál a narazil do zdi.
„Katon: Goukakyuu no Jutsu (Oheň: Technika velké ohnivé koule).“ Uskočil, ale sežehlo mu to oblečení a popálilo ruku. Sykl bolestí, když ucítil oheň na jeho kůži.
„Slečna se rozjela.“ Konstatoval, když Ika připravovala další techniku.
„Katon: Housenka no Jutsu (Oheň: Technika Fénixova věčného ohně).“ Sasuke na tu techniku hleděl, ta technika mu připomněla Itachiho, jeho bratra, který mu vyvraždil klan.
„Kde se tu techniku naučila?!“ vykřikl a podíval se na Kazemai. Ona se však jen ohlédla a pokrčila rameny.
„Tak, kde?!“ zlostně se na ni podíval, ale rázem se chytl za rameno. Kazemai z něho ucítila prokletou pečeť.
Ame se jen tak, tak vyhnul už po druhé, měl víc štěstí než rozumu. Ika ho chtěla, co nejvíce zranit, aby se vzdal sám, ale když ji nezbude nic jiné tak ho zabije, při nejlepším zmrzačí.
Kazemai přišla blíž k Sasukemu a dotkla se jeho prokleté pečetě. Ucítila tu hnusnou chakru, tu zlobu a nenávist. Sasuke cukl a její ruka jí spadla zpátky.
„Bolí to moc?!“ zeptala se tiše, aby jí Naruto neslyšel.
„Vzdáš se?!“ zakřičela Ika na Ameho, když vyskočila na zábradlí.
„Ne!“
„Tvoje chyba, máš dvě možnosti, vzdát se nebo…“ Ame vyskočil za ní a uhodil ji, Ika spadla dolů, ale dopadla na nohy.
„Vybral sis tu druhou možnost a to je smrt.“ Ame ztuhl, když to slovo slyšel. Projela v něm vlna strachu, ten její hlas ho děsil.
Sasuke jen sklopil hlavu, nehodlal se o tom bavit. V Kazemai stoupla zlost a Ika pocítila, že s Kazemai něco je, podívala se na ni. Stála naproti Sasukeho a měla v očích zlost.
„Prokletá pečeť.“ Řekla Ika, nemusela tam vedle nich být, jen podle její reakce to pochopila. Sensei se na ni podíval, byl velmi udiven, že o té pečeti ví.
„Cosi říkala?!“ zařval na ni Ame, Ika na něj pohlédla.
„Kazemai udělej, co musíš! Pomoz mu!“ křikla na ni a opět se věnovala Amemu.
Kazemai se na ni podívala a usmála se.
„Má o tebe vážnou starost.“ Sasuke na ni nechápavě hleděl.
„Ika, a to tě zrovna dvakrát nemusí a přesto má o tebe starost. Můj otec je hajzl, že ti to udělal, bohužel nevím, jak to zrušit, ale jestli budeš bojovat, tak ti slibuji, že nedovolím, aby tě to ovládlo a ty díky tomu neudělal tyto zkoušky.“ Sasuke na ni užasle hleděl.
„Iko nakopej mu…“ Zarazila se a ve své mysli hledala něco vhodné pro princeznu.
„Nakopej mu jeho pozadí.“ Usmála se na ni.
„Dík za radu, Kazemai!“ Oplatila jí úsměv a udeřila Ameho velmi silně do obličeje, vyletěl do vzduchu, Ika se odrazila a několika kopy ho poslala výš, když byl dost vysoko, vší silou ho kopla zpátky dolů. Ame schytal velmi tvrdou ránu do břicha, vykašlal krev a padal velmi rychle dolů. Tvrdě dopadl na zem, Ika v klidu dopadla na obě nohy a dívala se, jestli se zvedne. Vyškrábal se na nohy, nevzdal se.
„Máš výdrž!“ uznala Ika, když viděla v jakém je stavu. Ame se rozdýchával, měl zlomené spodní žebra ani si neuvědomil, že by měla tak velkou sílu. Sasuke ji užasle pozoroval.
Formoval další techniku, Kazemai ztuhla ty znaky jí připomněli jejího učitele.
„Nemá náhodou předky v Senju-klanu?!“ vyjekla a podívala se na jeho společníka.
„Má dědečka z toho klanu.“ Kazemai se ušklíbla.
„Iko! Ten kluk má předky v Senju-klanu! Dávej si pozor!“ zařvala na ni Kazemai, Ika sebou cukla, když jí došlo, co má Ame v plánu.